Solární panely

Vnitřní konstrukce plochých solárních kolektorů

U plochých kolektorů Regulus používáme 2 základní typy vnitřní konstrukce kolektorů. Prvním typem jsou tzv. „lyrové“. Nemrznoucí kapalina je do kolektoru přiváděna spodní ležatou rozvodnou trubkou, ze které se kapalina rozděluje do jednotlivých svislých trubek, které jsou přímo navařeny na absorbéru. Kapalina, která proteče svislými trubkami, je přiváděna do horní ležaté sběrné trubky a tou je odváděna z kolektou. Kolektory se navzájem připojují tzv. sérioparalelním zapojením, které umožňuje spojit do jednoho pole až 8 kolektorů, aniž by se zvyšovala tlaková ztráta kolektorů a bylo nutné použít silné oběhové čerpadlo. 

Druhým používaným typem vnitřní konstrukce plochého kolektoru je tzv. „dvojlyra“. Kolektor je rozdělen na 2 hydraulické poloviny, jednou polovinou proudí kapalina směrem k dolní části kolektoru, kde je sběrnou vodorovnou trubicí převáděna do druhé poloviny kolektoru, ve která kapalina proudí nahoru k výstupu kolektoru. Kolektory se spojují do sériového zapojení - výstup z jednoho kolektoru je vstupem druhého kolektoru. Výhodou tohoto zapojení je možnost dosažení velkého teplotního rozdílu mezi vstupní teplotou kapaliny do kolektorového pole a výstupní teplotu kapaliny z kolektorového pole. To může být výhoda v systémech, kde je požadavek na rychlé dosažení vyšší výstupní teploty kolektorů. Vyšší výstupní teplota ale znamená mírné snížení účinnosti kolektorového pole. Hlavní nevýhodou sériového zapojení kolektorů je vyšší tlaková ztráta takto zapojených kolektorů, proto je možné takto spojit pouze 4 kolektory, jinak by se do solárního systému muselo navrhnout silné oběhové čerpadlo, což by znamenalo zvýšení elektrického příkonu na provoz solárního systému. Tento typ kolektorů je vzhledem k hydraulickému rozvodu v kolektoru možné použít jak na svislou, tak na ležatou montáž.